Štěstí si za peníze nekoupíte. Teď je to vědecky potvrzeno.

Vědci jsou v poslední době měřením štěstí přímo posedlí. Nejraději ho poměřují s různými jinými, lépe měřitelnými veličinami, jako je váš věk, vaše váha, vzdálenost, kterou dojíždíte do zaměstnání nebo měsíční frekvence sexuálních styků. A samozřejmě peníze.

Nejnovější výzkum profesora Richarda Easterlina, který se „měřením štěstí“ zabývá přes třicet let, ukázal, co vaše babička věděla už dávno: že být rok od roku bohatší neznamená nutně být šťastnější.

Easterlin během patnácti let sledoval 37 zemí, které procházely ekonomickou transformací: od Číny a Jižní Korey přes střední a východní Evropu až po Latinskou Ameriku. Ukázalo se, že i když tyto země v uplynulých letech výrazně zbohatly a jejich obyvatelé se v průměru mají o dost lépe (měřeno počtem mikrovlnek, zahraničních dovolených a životních pojistek), šťastnější nejsou. (Například v Česku se pocit spokojenosti ve sledovaném období zvýšil o nepatrných 0,026 procenta; na Slovensku dokonce poklesl o 0,013 procenta.) Vysvětlení je podle Easterlina jednoduché: s rostoucím blahobytem rostou i naše nároky, takže to, co nám před deseti lety připadalo jako luxus, je pro nás dnes denní chleba.

Vztah štěstí a peněz je plný paradoxů a pro státy to platí stejně jako pro jednotlivce. Taky jsem prošla osobní ekonomickou transformací. Před lety jsem se živila instantními polívkami, psala na psacím stroji, kterému chybělo písmenko M, a z nočních tahů se vracela přes celou Prahu nočním autobusem. A nepřipadala jsem si o nic chudší než teď, kdy píšu na počítači a z nočních tahů (kterých ostatně dost ubylo) jezdím taxíkem.

Nejšťastnější léta vašeho života. Která to jsou?

Před pár dny jsem oslavila 37. narozeniny. Podle některých studií jsem ve věku, kdy bych měla být nejšťastnější. Podle jiných mám ovšem nejlepší léta dávno za sebou. A další zase tvrdí, že to nejlepší mě teprve čeká. Takže, jaké mám vyhlídky? Čím starší, tím šťastnější, anebo to lepší už nebude? A v kterém věku ta „nejlepší léta“ vlastně přicházejí?

V osmnácti?

Ano, někteří psychologové se domnívají, že právě v tomto věku nejvíce hýříme optimismem a sebevědomím. Stačí se ovšem podívat na staré fotky z maturitního plesu a vím, že tohle moje nejšťastnější období rozhodně nebylo. Co všechno jsem byla ochotna podstoupit, abych si zkrepatila přirozeně rovné vlasy a upoutala pozornost Rudy Dobrovodského ze čtvrté cé!

V osmadvaceti?

Zatímco pro muže prý léta mezi dvacítkou a třicítkou nejsou nic moc (nemají peníze, postavení a často ani partnerku), ženy si to nejlepší odbudou ve věku 28 let. Alespoň to tvrdí studie, kterou financovala barva na vlasy Clairol Perfect. Právě v tomhle věku jsou prý ženy nejvíc spokojené se svojí postavou a se svým sexuálním životem. Já jsem v osmadvaceti porodila své první dítě a celkem vzato jsem se měla dobře – ale že bych zrovna v tomhle období jásala nad svou postavou a užívala si sexu, to úplně říct nemůžu.

V šestatřiceti?

V tomhle věku už máte hodně otázek zodpovězených. Děti buď už máte, anebo víte, že je nejspíš nechcete. Totéž platí o manželství, kariéře, piercingu a mnoha jiných věcech. Pořád ještě jste ale ještě celkem mladá a můžete se (spolu se mnou) ubezpečovat, že to nejlepší máte teprve před sebou. (Pokud ovšem nejste Marilyn Monroe nebo princezna Diana. Ty totiž obě v šestatřiceti zemřely.)

Před padesátkou?

Dostáváme se zřejmě k nejkontroverznější věkové hranici v lidském životě. Podle rozsáhlého výzkumu, který provedla americká Akademie věd, je padesátka pro všechny lidi bez rozdílu pomyslné dno, kdy se cítí opravdu bídně. Jistý profesor z univerzity v Cambridge však tvrdí, že ono „dno“ se týká pouze žen, protože muži v tomto věku jsou šťastní díky své kariéře, penězům, soukromým vrtulníkům a mladým milenkám. (Tento model patrně sedí na pány typu Paroubka či Topolánka.) A konečně je tu ještě třetí teorie. Chicagské výzkumné centrum TrendSight Group došlo k závěru, že naopak právě v padesáti jsou ženy nejšťastnější, protože se konečně nemusejí o nikoho starat a mohou se věnovat samy sobě.

Takže si vyberte. Já bych brala trojku.

Po sedmdesátce?

A je tu ještě jedna dobrá zpráva! Všechny výzkumy se shodují na tom, že od padesáti dál to už bude jenom lepší! Nejšťastnější a se svým životem nejspokojenější jsou totiž pětaosmdesátiletí dědečkové a babičky. Doufejme jen, že se toho dožijeme i my.

V 85 budeme šťastnější než v 18 (a další podivuhodné statistiky)

Co můžete udělat pro své štěstí už dnes? Típněte cigaretu, pohlaďte kočku, zavolejte sestře nebo sfoukněte svíčky na dortu k padesátým narozeninám. A přečtěte si pár „zaručeně vědecky podložených“ statistik.

* Jaký počet sexuálních partnerů potřebujete ke štěstí? Jednoho. Lidé, kteří se během jednoho roku stýkají s více sexuálními partnery, jsou v průměru méně šťastní než monogamní jedinci.

* Muži jsou šťastnější, když se se svou partnerkou dělí o domácí práce, zjistil tým profesorky Caroline Gatrell z Lancasteru. Spokojenější ve svém životě se dokonce cítí ti, jejichž manželka také pracuje. 82 procent otců si přeje trávit více času s rodinou.

* Jste šťastnější, když máte kočku, tvrdí Rebecca Johnson, ředitelka amerického Research Center for Human-Animal Interaction. Kočky prý účinně zbavují své majitele stresu, prospívají jejich zdraví a dokonce nepřímo vychovávají jejich děti (protože si narozdíl od psů nenechají všechno líbit).

*Také jste šťastnější, když máte sestru. Přítomnost sestry totiž podporuje otevřenou komunikaci v rodině a svobodné projevování emocí. (Bratři prý mají bohužel účinek přesně opačný.) Dívky, které mají sestru, jsou samostatnější a cílevědomější.

* Nekuřáci jsou šťastnější než kuřáci, a to ve všech příjmových skupinách. Zjistíl to rozsáhlý výzkum veřejného mínění, provedený Gallupovým ústavem.

* Muži by neměli být šťastnější než jejich ženy, jinak riskují rozvod. Nejčastějšími inciátory rozvodu jsou totiž právě ženy, které se cítí výrazně méně spokojené než jejich muži, zjistili vědci v Austrálii.

*A dobrá zpráva nakonec: pocit štěstí může přijít s věkem. Bohužel až po padesátce. Do té doby se budeme cítit stále hůř. Ale pozor, potom nastává prudký obrat:  pocit štěstí od padesátky výše stále narůstá. V pětaosmdesáti letech prý máme výraznou šanci cítit se šťastnější a sami se sebou spokojenější než v osmnácti.

Republikáni jsou prý šťastnější

…a nejen proto, že tento týden vyhráli volby do amerického Kongresu. Příznivci americké Republikánské strany sice méně důvěřují neznámým lidem, ale mají více přátel a jsou celkově spokojenější než příznivci demokratů – to vše podle studie, kterou provedl profesor psychologie Jacob Vigil z Univerzity v Novém Mexiku.

Prakticky totéž ukázal také průzkum veřejného mínění, prováděný americkým statistickým úřadem během uplynulých třiceti let. Reprezentativní vzorek dospělých během nich každoročně odpovídal na otázku: “Jak se v těchto dnech celkově cítíte šťastný/šťastná? Cítíte se velmi šťastný, spíše šťastný, méně šťastný nebo nešťastný?” Ukázalo se, že konzervativně naladění Američané se cítili “nešťastní” o polovinu méně často než liberálové. Například v roce 2004 se konzervativci dokonce ve 44 procentech považovali za “velmi šťastné”, oproti 25 procentům u liberálů.

Zajímalo by mě, jak by podobný průzkum dopadl v Česku. Jistě, pravice a levice má u nás úplně jiné historické kořeny I společenské pozadí. Ale stejně. Vyšli by z něj voliči TOP 09 a ODS jako šťastnější lidé než příznivci sociální demokracie a komunistů?

Povrchní pohled brýlemi sociologických klišé napovídá, že ano. Pravicoví voliči jsou nejspíš úspěšnější v kariéře, bohatší a sebevědomější než ti, kteří volí českou levici. Také asi více spoléhají sami na sebe a méně se obávají budoucnosti. Ale jak se to má třeba s jejich rodinným životem? Kdo se víc rozvádí, pravičáci, nebo levičáci? Kdo tráví víc času s přáteli? Kdo má víc dětí, psů, fotek z dovolené? Kdo víc pije a kdo polyká víc prášků na nervy? To by bylo téma na studii!