Dva světy Astrid Lindgrenové

Nikdy mi nešlo do hlavy, jak tyhle dvě knihy mohla napsat stejná ženská. Víte, které myslím: Děti z Bullerbynu a Pipi Dlouhou punčochu.

Taky říkáte „promiň“, když chcete říct „děkuju“?

 

Taky se vám stává, že se pořád za všechno omlouváte? Lidi okolo ale většinou mnohem víc než omluvy a ztrápený výraz a pocit provinilosti potěší, když jim dáme najevo, co pro nás znamenají a jakou radost máme z toho, co pro nás dělají. Přesně to na svých obrázcích zachytila kreslířka Yao Xiao.

8 písniček, které mi pomáhají sebrat odvahu

Tohle si pouštím, když potřebuju sebrat odvahu.

…odvahu na každý den (David Bowie: Heroes)

Čeho staří lidé často litují? Že si dělali zbytečné starosti

Skoro každý den mě bez ohlášení přepadne pocit, že se nade mnou vznáší nějaký průšvih. Nevím přesně jaký, ale určitě se k něčemu schyluje. Možná jsem zapomněla na nějakou schůzku. Možná zavolají ze školy, že Rozárce je špatně, a budu ji muset jít vyzvednout. Možná se nám rozbije auto, včera vydávalo divné zvuky. Možná jsem ráno zapomněla vypnou žehličku a možná se taky na mě naštvala kolegyně, kterou jsem včera odbyla, že nemám čas. Jo, a už tři týdny jsem nevolala tátovi a ten zub, který včera trochu brněl, by dneska mohl začít pořádně bolet. A už to jede: mírně sevřený žaludek, lehké mrazení v zádech. Nic strašného, jenom tak trochu. Abych nezapomněla, že sice se ještě nic špatného nestalo, ale klidně se zrovna dneska něco stát může. Preventivní strachování je divný koníček, který dokáže zamořit až několik hodin denně.

„Letos poprvé jsem si nedala žádné předsevzetí změnit, jak vypadá mé tělo.“

„Tohle je moje tělo. Tohle není fotka ,před‘. Tohle není fotka ,po‘. Takhle prostě moje tělo vypadá jednoho prosincového úterý roku 2015 – je fotka ze života,“ napsala na svůj Facebook cvičitelka Molly Galbraith.

6 pravidel pro rozhovory s kýmkoli, kdykoli

Když jsem začala pracovat jako novinářka, hrozně jsem se bála dělat rozhovory. Bála jsem se celebrit (a za celebritu jsem považovala kohokoli, kdo se někdy objevil na filmovém plátně nebo na obrazovce, třebas jen po půlnoci na ČT2). Byla jsem přesvědčená, že Slavný Člověk, otrávený z neustálé pozornosti médií, bude ještě otrávenější, když zjistí, že na něj poslali někoho tak nemožného, jako jsem já. Učila jsem se otázky zpaměti, přicházela jsem na rozhovory ochromená děsem a tudíž neschopná normálního povídání. Trvalo mi to hrozně dlouho, ale nakonec jsem se bát přestala. A postupně jsem se díky novinářským rozhovorům naučila několik věcí, které dokážou zlepšit i obyčejné rozhovory v každodenním životě.

10 písniček do mlhavého rána (nejen na běhání)

Čím jsou rána tmavší, studenější a mlhavější, tím víc v nich potřebuju hudbu. Poslouchám ji při běhání a někdy i jen tak. Pomáhá mi zahřát se, čelit tmě a zimě tam venku, dodává mi energii. Tady je deset mých nejoblíbenějších ranních písniček,

American Authors – Best Day Of My Life 

Tuhle písničku jsem pochytila od svých dcer. Je taková trochu jednoduchá, ale pomáhá mi na chvíli uvěřit, že dnešek bude “best day of my life”.

 

Hair – Good Morning Starshine 

Při téhle písničce si vždycky představuju, jak jedu s hrdiny Formanova filmu v tom kabrioletu po americké dálnici a pozoruju východ slunce.

 

Celia Cruz – Guantanamera

Ve studeném mlhavém ránu je tenhle horký závan z Kuby jako hrnek čaje se zázvorem.

 

Iggy Pop – Passenger 

Úplně nejlepší do přecpané ranní tramvaje.

 

Primal Scream – Moving On Up 

“Out of darkness” – to je přesně to, co ve studeném ránu potřebuju.

 

Florence + The Machine – Dog Days Are Over 

V téhle písničce se střídají úplně pomalé a úplně rychlé pasáže, takže mě popohání kupředu indiánským během.

 

Bob Marley – Three Little Birds 

“O nic se nestrachuj, protože úplně všecko bude v pořádku.” Slyšet tohle na začátku dne z úst dredaře Boba Marleyho je tak uklidňující! I když občas se posléze ukáže, že kecal.

 

Creedence Clearwater Revival – Up Around The Bend 

S těmihle obstarožními (rozpadli se ještě před mým narozením) rockery mám chuť utíkat nahoru na kopec a ještě dál, i když, upřímně, textu skoro vůbec nerozumím.

 

The Queen – Don’t Stop Me Now 

Nejraději si ji pouštím na konci běhání a má kouzelnou moc: opravdu nemám chuť se zastavit.

 

Joey Ramone – What a Wonderful World 

Originál od Louise Armstronga mě dojímá, tahle punková verze mě spíš rozveseluje. A pomáhá mi odnést si ten pozitivní pocit do celého dne.