Co o vás vypovídá vaše polička v koupelně?

Vždycky, když jsem někde na návštěvě, zvědavě si prohlížím poličku v koupelně. Myslím totiž, že o lidech vypovídá stejně jako jejich knihovna. Nebo možná víc.

Jak jsem na dentální hygieně dostala rady do života

 

Kdy jste naposled brečeli u zubaře? V osmi letech? V jedenácti?

Já naposled dneska ráno.

A to mi nic netrhali a nevrtali, jenom jsem byla na dentální hygieně.

Nejlepší otázky jsou ty, na které se nedá vygooglovat odpověď

S Pavlou jsme si tuhle říkaly, jak chytré telefony zkazily velký kus zábavy na večírcích. Kdysi jsme mohli trávit hodiny debatováním, jak se jmenoval ten film, ve kterém Gwyneth Paltrow pořád kouří v koupelně, nosí kožich a její mámu hraje ta, co hrála mámu taky v Addamsově rodině. Teď by se to dalo vygooglovat asi za půl minuty. (Taková zvláštní rodinka neboli Royal Tenenbaums a mámu hraje Anjelica Huston.) Takže debatovat není o čem.

Kam zmizela ta čokoláda? A dalších dvanáct každodenních záhad, které stále řeším

1. Jak to, že zmizela celá tabulka čokolády, když každý z naší (čtyřčlenné) rodiny měl jenom dva čtverečky? Stane se to pokaždé, když nějakou čokoládu koupím. Ještě ten den je pryč a v piksle na sladkosti zůstane jenom prázdný obal. A všichni se zapřísahají, že z ní neměli skoro nic.

Být na dovolené je prima, protože je to jen na chvilku (ale zbytek života vlastně taky)

Vždycky mi připadalo, že jeden z důvodů, proč se mi tak líbí na prázdninách nebo na prodloužených víkendech na neznámých místech nebo v cizích zemích, je ten, že jsem tam jenom na krátkou dobu. Takže dělám všechno, co stojí za to na onom místě dělat. Všímám si všeho kolem, protože vím, že to možná už nikdy znovu neuvidím.

Nikdy nebudu mít “všechno v pořádku”. No a co?

“Měla by sis dát všechny tyhle papíry do pořádku, abys nebyla pořád ve stresu,” řekla mojí kamarádce Pavle její šéfová v práci. A těch nevyřízených papírů byla na jejím stole už pořádná hromada. Chaotická změť papírů, ve které to stresem přímo probublávalo.

Moje budoucí já to se mnou nemá lehké

V pátek odpoledne se v práci obvykle dostávám do stavu příjemné lenivosti. Tohle už nestihnu, říkám si. Udělám to v pondělí. A tohle taky ne. S tím teď vůbec nemá cenu začínat. Vrhnu se na to hned v pondělí ráno, plná energie.