Jmenuji s Barbora Šťastná. Ano, to je moje skutečné příjmení. Nemám ho od narození, nýbrž až od svatby, takže jsem Šťastná částečně z vlastního rozhodnutí, což mi dělá o to větší radost. Jsem novinářka, mám dvě dcery a žiju v Praze.
Napsat mi můžete na bara@sakypaky.com.
Šťastný blog 
Vážená a milá autorko,
tak jsem se nějak přimotal, ani nevím jak, na Vaše stránky a najednou koukám, že je tady místo na komentář už s předvyplněným mým jménem, to jsou dnes překvapasy, přiznám se, že nestačím technickému pokroku, když se něco naučím, tak už je to zase pasé a tak jsem z toho, jak říkal major Těrazky: „Volaký zmetěný“. To je prosím všechno jedna věta… Ale slibuji, že až se více rozkoukám na Vašem blogu, že se zase ozvu, jsemť, na rozdíl od Vašeho manžela dost ukecanej…
Přeji dobrou noc!
ahoj jak se mas jase mam spatne protože mi chybi te
Zase tu bloudím, milá autorko, a nemohu naléz ten článek, co jsem četl včera nějak se prostě vysublimoval (?) Byl to Váš dialog s Vaším zamlklým manželem… Jdu hledat dál.
Milá barborko.
Jmenuji se Pospíšilová a už nikam nepospíchám, jsem totiž v důchodu a důvod někam spěchat nemám, někdo to považuje za štěstí, to je ale omyl, důchod a vše s ním spojené, není žádný důvod k radosti, můžete jíst kdy chcete, spát jak chcete, to že můžete vstávat v devět už vám nedává tolik radosti jako když si nemůžete dělat co chcete, takže jenom výjimka s pravidla je radostí.
Milá paní Pospíšilová,
jsem také v důchodu a pospíchám stále. Když náhodou spím do devíti, tak z toho žádnou radost nemám, protože mi utekl čas, který se dal využít jinak. Jinak mám to štěstí, že jsem šťastná s malým š, náhodou jsem sem zabloudila a jdu si počíst dobré zprávy, protože těm špatným se vyhýbám. 🙂
Jana
Dobrý den paní Jano i paní Pospíšilová. Můj názor je ten, že důvod ke štěstí je vždycky. Záleží jen na tom, jestli být šťastní si sami dovolíme. Já sám jsem zažil období nezaměstnanosti, dost dlouhé, a štastný jsem byl každý den, kdy jsem si přispal, jedl jsem kdy jsem opravdu cítil, že chci. Co mi říká hlas mé duše. Každý den je krásný, když se rozhlídnu, vidím sluníčko, všechno voní, nebo prší, a všechno voní. Nebo když sněží, všechno se třpytí. Nebo na okně sedí kočka, líže si packu, vyjdete ven a vidíte berušku na stéblu trávy, vidíte dva broučky vojáčky, jak tvoří pár. Všechno to co máte není to co jste zažila, nebo plánujete, že zažijete. To co máte je předně teď a tam, co jste. Rozhlédněte se, zjistíte, že nikdy se neděje „nic“. Nejsou žádné obyčejné chvíle. Každá je zvláštní a krásná. Vy totiž žijete.
Ani ve snu by mě nenapadlo, že někdo, po čtyřech letech odpoví na můj komentář někde na blogu a šťastný blog, jistě bude potěšen stejně jako já a stále, i když jsem Pospíšilová, jsem šťastna právě proto, že již nikam nemusím pospíchat a to je to, co jste asi špatně pochopil, já nejsem nešťastna, a paní šťastné s malým š, přeji totéž. Neobyčejné chvíle, přeji i já vám Lukáši……
Dobrý den, děkuji za hezkou zmínku o mém blogu! Chtěla jsem Vám na Vašich stránkách něco napsat do komentářů, ale nějak se mi nedaří se přihlásit. Každopádně díky!
🙂 to nevadí. Čtu poctivě všechny příspěvky a opravdu jsem tu správně. Vždycky trefíte to podstatné a pobavíte. Nestíhám psát komentáře ke každému příspěvku, tak alespoň takhle. A rozhodně šířím dále!
Dobrý den, Báro, je to super, že přinášíte štěstí, hned dnes si půjdu koupit knihu, chci být totiž také šťastná a to každý den. Děkuji vám! Julie
Mate hezkej blog. Nasel jsem ho pres Psychologii a tech par prispevku co jsem cetl se mi moc libilo.
Uz dlouho se pidim po webu kde by byly samy dobry zpravy. Rozhodl jsem se taky byt stastnej a myslim, ze kdyz kolem nas budou samy „blby“ zpravy, my stastny nikdy nebudeme.
Nevite o necem? Nasel jsem kdysi tohle, ale to je nejaky mrtvy.
http://www.dobrezpravy.info/
Hezky vecer.
Jarda Holoubek
Díky za komentář. Teď mě žádný web s dobrými zprávami nenapadá. Kdybyste na něco v tomto duchu narazil, dejte vědět!
Barborko a znáte tohle?
http://www.abraham-hicks.com/lawofattractionsource/about_abraham.php
knihy lze koupit i v češtině
Dobre dopoledne,
nasel jsem blog Roberta Fulghuma, toho ze „skolky“.
Je to moc prijemne cteni.
http://www.robertfulghum.com/index.php
Hezky den.
Jardis
http://pozitivni-zpravy.cz/
Dobrý den,
zanechám zde také svou stopu v podobě několika vět o štěstí mít zdravé a chodící nohy. Mám po několika zákrocích na pravém koleni – tudíž několikeré začátky v podobě rozhybávání, rozcházení a pocitů bezmoci. Také mám doma dceru, kterou pravidelně rozvážím po kroužcích a před zmíněnými zákroky mě to fakt občas i štvalo a večer v dešti se mi pro ni už z komfortní zóny nechtělo… Teď, po posledním zákroku, jsem dlouhou dobu rozvozu nebyla schopna, v podstatě jsem byla neschopná a pravidelné rituály mi začaly velmi chybět. Jakou radost zažívám teď, když zase MŮŽU!! Poznala jsem, že i všední dny a povinnosti jsou radostné, když je můžeme vykonávat a nemusíme na ně jen myslet.
Snad jsem srozumitelná.
Krásné všední i nevšední dny, Lucie
Ahoj,
není to sice web, ale dobré zprávy můžete nalézt v novém pořadu Českého rozhlasu (např. na rádiu Regina) s názvem Příjemnosti. Jde o víkendovou hodinku (14 – 15 hod) dobrých zpráv, kam mohou posluchači volat a podělit se o to, co se povedlo.
Hezký den
Marta
Pekny den Barboro..uplnou nahodou jsem dnes zavital na Vase stranky.Nekolik dnu mam takovy prijemny pocit a nevedel jsem proc..Kdyz jsem si precetl co Vam dnes dela radost tak se mi rozsvitilo! No jasne!!! Jahody zase voni!! Pred temi par dny jsem cestou do supermarketu totiz minul babku co na stolku prodavala jahody ktere vonely tak ze se mi zatocila hlava….
Přesně tak! Díky za komentář.
Ahoj, tohle je naprosto skvely blog, nahodou jsem na nej narazila a skoncilo to tak, ze jsem si ho behem nekolika dni precetla az na zacatek. Libi se mi jak a o cem pises. Sama si rikam ze clovek by si mel zivot „zodpovedne uzivat“ a snazim se na tom pracovat. Mej se krasne a budu se tesit na kazdy dalsi zapis.
Dobry vecer,
som velmi rada, ze som narazila na Vas blog (cez psychologie.cz, ako som dostala k tej stranku si uz ale vazne nepamatam…:-P) a potom mi prislo do cesty aj ZenHabits…no zda sa, ze je to vsetko akosi prepojene :). Potesilo ma,ked som zistila, ze je vela ludi, ktori sa snazia najst svoje stastie. Aspon v tomto sme na tom nasom svete snad vseci prepojeni.
Takze Vam prajem vela stastia a idem preluskat Vase inspisrujuce clanky 🙂
Děkuji! Taky zrovna louskám ZenHabits, je to inspirativní čtení.
jojo
Konečně blog, který tak dlouho hledám, ještě jsem zdaleka neprošla vše zajímavé tu a už jsem spokojená:), díky za Váš blog, nejspíš ještě budu komentovat:), přeji pěkný den, Olča
Díky 🙂
Následkem toho, že se mnou doma už nebylo k vydržení, poslal mi přítel ‚Váš‘ návod na to, jak být zaručeně šťastnější podle propočtů britských vědců. Nedalo mi to, a blog jsem přečetla od začátku do konce, stal se až téměř drogou. Je neuvěřitelné, jak my ženy myslíme stejně, dějí se nám stejné věci a padáme do stejně trapných situací… Mám z toho radost! Ne z oné skutečnosti, ale z toho, že jsme v tom všechny společně a nebojíme se to přiznat 🙂
Moc děkuji za Vaše řádky, jednoho dokáží nabít neskutečně pozitivní energií 🙂
Děkuju!!! Taky mám velkou radost. Díky.
Máte skvělý blog. Už dlouho se mi nestalo, abych hltala jeden článek za druhým a přitom litovala, že mi tím ubývá zdroj skvělého počtení. Zatím v každém článku jsem pro sebe našla něco, co mě zaujalo. Kývám, ano tohle jsem taky zažila, tohle je skvělý návod nebo neobvyklý pohled na věc. Podle fotky to vypadá, že jste o generaci mladší a přece je mi Vaše psaní blízké. Asi ta ženskost v nás. Děkuji, Budu se vracet! Buďte šťastná! Buďme šťastné!
Děkuju, Evo! Taky buďte šťastná. Ještě jednou díky, a krásný den (podle počasí asi jeden z mála, co letos v létě ještě zbývá 🙂 .
Barunko, už je tomu několik týdnů, co jsem narazila na Váš blog a jsem naprosto nadšená!
Váš pohled na svět, Vaše filozofie.. je mi to tak blízké:-) Stala jste se součástí toho, co miluju a co označuji jako „my little corner of the world“ – v němž mi radost dělá to, že můj snídaňový croissant je dnes více čokoládový než kdy jindy, vůně čerstvých vaflí, když ráno procházím cestou kolem cukrárny do práce, závan prvního zimního větru, který nás přiměje choulit se do šál, objevení nové písničky, která hrdě poputuje do mé „krabičky“ s nápisem „music of the soul“…stejný význam pro mě máte Vy a Váš blog! 🙂 To co náš život dělá tak petrým a štastným je nacházení radosti v maličkostech každičkého dne! A Vaše fejetony jsou malým uměním ! Každé ráno, kdy usedám s denní dávkou svého kofeinu k pracovnímu stolu a rozklikávám „šťastný blog“, jesm plná vzrušeného očekávání a zvědavosti.
Vaše články jsou plné toho, co napadlo snad každého z nás, co každého potkalo, každý se nad tím zamyslel…Vaše postřehy jsou tak lidské, bezprostřední..ze spousty z nich je cítit „dětsví“..prostě krásné! Zaposlouchávám se do Lori Cullen ( pokud máte ráda „retro sound“ Moon River v jejím podání Vás dostane ) a opet se nořím do Vašich článků :-). děkujeme za to, že se s námi dělíte o své každodenní radosti a přispíváte tak jimi k našim :)) Přeji Vám spostu krásných malých radostí, které vykouzlí úsměv, nevšedních postřehů a kreativních chvilek 🙂
Děkuju za krásné povzbuzení. Opravdu. A jdu si vygooglovat Lori Cullen.
Fajn blog:)
Velmi pěkný blog…..Šťastných okamžiků není nikdy dost….:)
Ahoj Barbi, pekny blog, palec hore!
Dobrý den Barboro, dnes jsem po dlouhé době zavítal na váš blog ( kdysi jsem si ho totiž neuložil ) díky Pavlovi Říhovi a jeho videocastu. Pár článků jsem již přečetl a zatím s každým plně souhlasím. Určitě ho budu sledovat nadále a budu i dále odkazovat :).
Ten blog se vam opravdu povedl. Dekuji za prijemne cteni. Yasmina
I don’t disagree with this blog.
Dobrý den,
moc jste mne dnes čirou náhodou pobavila a potěšila svými trefnými postřehy, když jsem šla okolo. A jelikož cestu už znám, ráda se budu vracet 🙂 Jana
Moc hezké čtení.
hih, článek o frontální lobotomii je krutý.
Zrovna dnes jsme s kolegy přemýšleli jak si ulehčit život a zabývali jsme se i touto variantou. Žel, faktem je, že frontální lobotomie by k tomu asi moc nevedla.
Díky za skvělí článek
Jak to je jen vyjadrit slovy, aby to znelo vystizne, presne tak jak bych chtela:-)). Nikde nepisu komentare (dobre nekolikrat tomu bylo skutecne namale, nicmene jsem to po chvili/delsi chvili/nekonecne dlouhe chvili smazala).
Proc ho pisi ted? Protoze se mi strasne a to myslim zcela vazne:-) libi Vas blog. Za objeveni Vaseho blogu vdecim psychologii.cz a mam dojem, ze casem se stanu skutecne zavislou na vasich prispevcich. Obdivuji jak trefne vzdycky vyjadrite ruzne problemy, postrehy, Vase zalezitosti apod.
Jste vazne skvela a ja jsem stastna, ze Vas muzu cist.
DIKY za to!
Zdravi jedna momentalne mimo studentka:-))
Milá Báro.Teprve dnes jsem objevila váš blog a jsem tomu moc ráda! Loňské léto jsem se začetla do knihy Projekt štěstí od Gretchen Rubinové a dosud v ní často listuji. Jsem ráda, že teď můžu listovat tady a radovat se z českých názorů na danou věc. 🙂 Život se skládá z tolika malých štěstíček, je škoda,že je tak často přehlížíme.
Krásné sluníčkové jaro!Iveta
Zdravím! Nominovala jsem Vás do soutěže VBA, podívat se můžete zde: http://neznamnudu.wordpress.com/2012/04/20/versatile-blogger-award/
Dobrý den Báro, člověče já jsem místo spaní a balení se na dovolenou vás četla celou dnešní noc…. moc moc jste mi pomohla…asi synchronicita nebo co.. Marie
Vtipný, výstižný a obohacujúci – taký je Šťastný Blog. Fandím Vám, Barborka, píšete veľmi dobre.
Tento blog mi vždy zvedne náladu. Díky 🙂
Su chlap a Váš blog se mi líbí. Asi sem budu chodit číst.
Moc hezký blog, líbí se mi všechny příspěvky. Trochu situ počtu, pak si lehnu na své saténové povlečení od http://www.italske-povleceni.cz/satenove-povleceni?zenid=aca1c434d9eef15db0f147c4fcaf819a a pokojně usnu
Milá paní Barbaro. Náhodou jsem zabloudila na Vaše stránky a velice se mi zalíbily. I přihlásila jsem se předepsaným emailem a jmenem,ovšem odpověď jsem dostala na email v anglickém jazyce, což se mi ale vůbec nelíbí! Jsem toho názoru, že když žijeme v ČECHÁCH, měli bychom komunikovat v rodném jazyce. Jinak Vaše články a životní postřehy jsou velice pěkné a vtipné!
Barborka toto je tvoj najlepší blog, aký som doteraz čítal. Ja tiež blogujem a píšem o rôznych veciach zo svojho života. Akurát píšem články o blogoch ktoré budem podporovať a tých blogov bude viac. Mnohým ľuďom tvoj blog odporučím, lebo si tam človek nájde všetko. Neraz mi ten blog pomohol a psychicky ma povzbudil, určite budem rád ťa podporovať naďalej. Lebo každý tvoj článok, má hlavu a pätu. Obdivujem ťa. Si skvelá a talentovaná autorka. Myslím si že kniha, bude tiež super, lebo vidím, že všetko čo píšeš vychádza zo srdiečka.
Pani, Vy me snad znate…. 🙂 protoze prvni co me napadlo po precteni Vaseho blogu bylo ‚ta zenska pise o mne…‘ Dekuji Vam za to!
Som uprimne stastny, ze som sa ocitol v Tvojom blogu! Super!
プーマ スニーカー 靴 通販 激安 http://www.bestsfebuy.com/メンズシューズ-靴-ブーツ-サンダルその他-n9066-13_14_19.html/
ブランド 財布 プラダ 財布 レディース http://www.zubaijieg.com/pradaプラダ-メンズバッグ-dz-1_6.html/
Mě momentálně dělá nejvíce šťastnou fakt, že na tomto blogu sněží!
Milá Báro, dostala jsem Vaši knížku jako vánoční dárek od své kamarádky. Výborná vzpruha do mlhavého počasí a odůvodnění si, proč si chvíli poležet zachumlaná v dece 😉 Je fajn zasmát se nad nedokonalostí života a vidět, že v tom člověk není nikdy sám.
Přeji, ať se inspirace jen žene a těším se na další knihu! 🙂 Iva
Je příjemné číst v době katastrofických zpráv něco tak optimistického jako je Váš blog. Jsem už o generaci dál, ale mnoho postřehů a myšlenek mě oslovuje. Diky za Váš optimismus a také knížku. Tu už jsem doporučila všem známým.
Dnes jsem to tu objevila a nemohu se odtrhnout.
ahoj, dakujem za milu knizku, prave ju docitam a je to po dlhej dobe knizka na ktoru som mala cas,mam dve male deti a skoro v kazdej kapitole som si nasla prepojenie s mojim zivotom…mam momentalne tazke obdobie, ked sa mi zda ze nemam vobec cas na nic a uz vobec nie na seba, pritom som vlastne tak stastna…stastie je nakazlive
milá barboro,
moc ráda si čtu ve vašich článcích
…. ten poslední – taky jsem žila dlouhá léta s rodiči v KV….
tak vám konečně píši, že sem „chodím“ ráda
mějte se pěkně
Dobrý den Báro, děkuji za Vaši úžasnou knihu, kterou jsem právě dočetla poté, co jsem ji koupila jako dárek sestře, abych si ji sama mohla přečíst. Cítím se teď hned o trochu méně divně ve světě, kde jsou všichni lidé zdánlivě tak jiní než já. No prostě, mluvíte mi z duše:-) Přeji spoustu inspirací do dalšího psaní!
Milá Báro, teprve dnes jsem objevila prostřednictvím jednoho odkazu od kamarádky Váš blog a moc se mi líbí. Jdu si koupit knihu. Přeji Vám krásné dny tady v okolí Riegrových sadů (chodím sem do práce).
.
Dobrý večer. Tak jsem si dnes večer po náročném dni zapla počítač a řekla si, že bych si místo mailů mohla jen tak něco počíst a helemese natrefila jsem na tento šťastný blog. A čtu ho už skoro hodinu a baví mě to. Taky hledám mobil v kabelce a vyhazuju věci ven a je to vlastně uvolňující to i napsat (narozdíl od toho okamžiku) a tuhle nedokonalost si přiznat :D. je to tak, jak píšete, jako dítě jsem milovala předměty a věci, které mi z dnešního pohledu přijdou možná obyčejné, ale mám k nim pořád stejné pocity jako tenkrát. dík za pěkné počteníčko.
Milá Báro, Váš blog je báječně osvěžující. Moc Vám děkuju za tu radost.
Možná si některé své chybky už nebudu tolik brát.
Dáša
Veľmi pekný blog. Nestáva sa mi často, že si na novoobjavenom blogu prečítam hneď niekoľko článkov, no v tomto prípade to tak bolo. Veľmi príjemné čítanie a páči sa mi štýl písania:)
Milá Báro. Šťastnou náhodou mi přiletěl na můj blog komentář od oblíbené Ivy a nabízí pro počtení tvůj blog. Využiju to, strýček Gúgl tě bez problémů našel, dávám si tě do „projektů k pročtení“ a těším se, že ZAJDU. Buď Šťastná (i šťastná) i v tomto roce a jsem zvědavá, jakými podněty pro štěstí mě obšťastníš. Měj se fajn v celém začínajícím roce 2015 a slibuju: nakouknu a možná uvíznu drápkem. Když máš dobré jméno u Ivy 😉
Ahoj Báro!
Dnes jsem si ve chvilce slabosti četla ve vašem úhledném a voňavém blogu. Občas na mě vykoukla podobná zkušenost, jakou mám já, častěji ale svět mě vzdálený jak jiná galaxie. Chtěla jsem vás jen ujistit, že se máte skvěle a jste šťastná. Užívejte si to.
Svět může jen o kousek vedle vypadat i podstatně jinak.
Máte se skvěle!!! Opakujte si to!
Pro porovnání:
jsem stará, ošklivá, šedivá a nemocná větev. Mám na krku tři neotesané chlapy a pětaosmdesátileté nesamostatné úplně blbé rodiče, které jsem do čtyřiceti celkem oprávněně nenáviděla každý boží den. K tomu chalupu a hospodářství s děravou střechou. Makám od nevidím do nevidím, nejmladší šestnáctiletý syn je postižený, nikdy nebyl sám mimo domov, nikdy mi ho nikdo nepohlídal. Manžela (spíš exmanžela) vidím tak jednou za týden, když nám doveze nákup, utekl do města a já nemám auto, ani odsud nejezdí autobus. Bydlím v úplné prdeli s osmi obyvateli, ve městě jsem tak třikrát ročně a jen u doktorů. Na celou domácnost musím vystačit se čtyřmi tisíci měsíčně, takže vařím v desetilitrových hrncích z nejlevnějších surovin a třeba z drogerie jsem si pro sebe loni za celý rok koupila jelení lůj a deset mýdel po čtyřech korunách, šampon za 14 korun, dva litrové Jary, SAVO na králíkárny, solvinu a koště (ne, za hajzlpapír neutrácíme). Boty mám osmým rokem a slepované pořád dokola, brýle dvanáct let a už na ně dobře nevidím. Tak jednou za dva roky koupím pytel přebraných hadrů v sekáči a přešiju si to. Píchám si inzulín, žeru nejlevnější generické léky, hnije mi noha a děsím se návratu rakoviny. Vypadám jak bezďák a je mi to úplně jedno. Vlasy si občas ustříhnu v předklonu u hlavy, šminky jsem neviděla od svatby. Ve dne se starám o všechno živé v okolí a po nocích vydělávám na webu. Mám dvě VŠ, kdysi jsem bývala nadějný talent“, krásná, mladá a úspěšná, a je mi to k ničemu; dělám (ještě vděčně) práce za jiné, kteří si to mohou zaplatit. Jediný můj luxus je pomalý internet pozdě v noci, kdy mi ho laskavě přenechají synové, ale bez něj bych nás stejně neuživila. Usínám pak vestoje opřená o vidle. Doma mám všude šílený bordel, taky protože nikdo jiný tu na nic ruku nepoloží a já nestíhám. Nemám nic a nic neznamenám, nic po mě nezůstane a nemohu si ani sobecky umřít, protože je na mě závislých moc duší. A už se to nezlepší, protože už nemám sílu o cokoli bojovat, nikdy jsem o nic neprosila a prosit nebudu… Chci věřit, že Praha je už jiná, že by mi někdo pomohl se synem, s rodiči, s nemocemi, že ženy už nejsou taková blbé krávy jako já, otrokyně svého mateřství a svého slabšího pohlaví a svých pocitů zodpovědnosti, ale tady je to pořád všechno nějak jinak…
Máte se skvěle a polovina vašich strastí jsou pseudoproblémy.
Ne, 99% vašich starostí jsou pitomosti!!!
Buďte šťastná!
Dobrý den, Marjánko. Díky za Váš dopis. Nějak nevím, co na to říct. Každé slovo povzbuzení zní blbě.
A samozřejmě rozumím tomu, že moje pseudoproblémy vás musejí iritovat. Píšu prostě o tom, co zažívám a jak to vidím. Ze svojí životní zkušenosti, která je jiná než ta Vaše, těžko můžu vystoupit. Nicméně díky za odlišnou perspektivu. Držím Vám palce, aby aspoň občas bylo líp.
Dobrý den, nemůžete trochu odpovědnosti hodit na někoho jiného? Přece nemuže byt na všechno pozdě. nemužu uvěřit vaší beznaději.
Moc smutný příspěvěk, který snad zdejším feministickým pipkám otevře oči a srdce.
Dobrý den, Marjánko. Věřte mi, že váš problém je hodně podobný problému jiných lidí, a je jedno, jestli jste v Praze, nebo jinde. Váš je jen ve velmi pokročilém stádiu. Píšete, že nemáte sílu bojovat. Život ale může každý prožít jen dvěma způsoby, štastně a neštastně. Znamená to myslet pozitivně, nebo negativně. Nezlobte se, ale píšete to jako oběť, která si tenhle způsob života vybrala sama a dobrovolně. Máte pocit, že nemůžete nic změnit. Dokonce se ani zabít. Píšete, že nic neznamenáte. Jak jste na to přišla? Co když Vám řeknu, že Vaše problémy jsou stejné jako problémy Báry, a ostatních lidí. Čili jak Vy píšete „99% jsou pitomosti“. Že jediné, na čem ve vašem životě záleží, jste Vy. Když nebudete Vy, nebude ve vašem životě už nic. Situace, do které jste se dostala, je důsledek převzatých vzorců chování od Vašich rodičů. Řešení Vaší situace je přímo před Vámi, ale vy ho zatím nechcete vidět. Ano, nechcete. Že někdo jiný na stejném místě by všechno změnil, a stačilo by mu jen to chtít, žádná síla pohlaví a inteligence v tom nehraje roli. Možná ve Vás ted roste pocit, že Vám to píše někdo, kdo nikdy nezakusil to co Vy. A že vůbec nechápe, jak těžký život máte. Vy přeci s tím nic dělat nemůžete. Není to ale pravda. Zkuste se zaposlouchat, někde uvnitř je hlas, který Vám přesně říká, co dělat. Hned vedle hlasu, který vám říká všechno to, co píšete, jak nic neznamenáte, jak se nic nepovedlo, jak je všechno špatně. Podívejte se na mé stránky, je tam návod, jak ten hlas v sobě najít. Vše co tam píši, jsem si zažil. Teď jsem v životě opravdu štastný. Ale trvalo to několik let, změnit své myšlení a vnímání. Byl jsem v podobné situaci, jen jsem to nenechal zajít tak daleko, takže vím, to myslíte. Vím, čím si způsobujete nemoci, vím, proč máte pocit, že nic neznamenáte, vím proč máte pocit, že se nemůžete ani zabít. Všechno je tam popsané. Můžete mi poslat mail, kdyby jste potřebovala s něčím poradit. Vaše okolí a Váš mozek Vám jasně dávají najevo, co máte dělat, a je jen na Vás, jestli to konečně začnete vidět. Život máte ale jen jeden, a dokud dýcháte, je možné úplně všechno !!!
Kdyby Vás napadalo, že na to nemáte čas, tak mi věřte, že to jediné, co doopravdy máte, dokud dýcháte, je právě čas
Mila Marjanko,
je me vas lito, potrebujete pomoc a ne chytre rady od lidi, kteri vas neznaji. Potrebujete odbornika, ktery vam pomuze se z teto situace dostat. Jestli si tu pomoc najdete, je to zacatek zmeny a na tu ma kazdy pravo. Zajdete si k lekari a nechte se poslat k psychologovi, jsou skoleni a dovedou poradit a to i ve financni nouzi, alespon radou kam s tim jit.
Preji vam silu a dobreho lekare, musi vam pomoci a urcite pomohou. Dejte si tu sanci, zaslouzite si ji.
Dada
Pokud tento příspěvek není výplodem nějakého hodně šťastného „marjánkáře“ a je pravdivý jen z části, pak Vám, milá paní musím zazpívat: Marjánko, mé dítě, vy se mi hodně líbíte…“
Jste jako obrázek, na který se dívám a přemýšlím, jak moc jsem šťastná. Moje šedivé vlasy
a ošklivá, vrásčitá tvář – to je ztělesněný čas, který jsem prožila se všemi těžkostmi s bolestnými kroky, se ztrátami, ale i nálezy. Jsem šťastná, že mi bylo dopřáno doprovodit své rodiče na poslední cestu v kruhu rodiny, jsem šťastná, že mám po mnohých stěhováních konečně domov, kde se mi líbí, jsem šťastná z práce, kterou bych už vlastně dělat ani nemusela díky
drobné penzi, ale já si tuto práci oblíbila a jsem šťastná, že zatím stíhám.. jsem šťastná, že moje rakovina se mi už sedm let neozývá, protože se snažím zlepšit svůj život..Za tímto vším je jedno jediné – aktivita. Inteligence přece znamená, že pokud mi něco delší dobu nevyhovuje, musím mít snahu a vůli ke změně a chyby neopakuji. Také je důležité být vděčný i za to málo co mám.
Což takhle porovnat svůj život se životem ženy někde v chatrči s hejnem malých dětí, kdy jediným majetkem je plechový kýbl na vodu pro kterou chodí ve vedru – bosá 5 km. Bez elektřiny a jakékoliv naděje na změnu. Já vím, není to zrovna útěcha, chci jen říci, že vždy může být hůř. Kdo za vše může? Blbí, neschopní rodiče to asi nebudou, když vás nechali vystudovat vysokou školu. Že by exmanžel? Za to ex také může – tuším. Nebo snad společnost? Cítíte se osamělá, nikdo o vás nemá zájem? Jste bez přátel? Přátelé jsou našimi zrcadly. Tohle vy nepotřebujete. Víte, vždy je naděje na změnu a pokud není, pak nemá cenu se tím trápit, je třeba daný stav přijmout a těšit se z úplných maličkostí. Třeba z toho, že si doma ten bordel uklidím a hned se uleví i hlavě.
Mila Nado,
hezky pisete a souhlasim s vami, opravdu. Ale myslim, ze nekteri jedinci mezi nami opravdu tu silu nemaji, treba ani uklidit. Marjance asi opravdu chybi odborna pomoc, kdyz je nekdo v opravdove depresi, tak je potreba leky a nejdrive se z toho dostat, nez ten elan prijde. A on jiste prijde, samozrejme tu vuli pak take potrebujeme. Znam take mnoho lidi, kteri cely zivot jen narikaji a maji se opravdu jako v pohadce. To s vami naprosto souhlasim. Preji vam dale tolik elanu, mate pravdu, ze je to velky lek a nas zivot obohacuje. Vesela mysl – dobre zdravi, to plati az do dnes. Mejte se krasne a uzivejte si zivota a hlavne zustante zdrava.
Milá Dádo, moc vám děkuji za odpověď a také za milé přání. Vím, že existují lidé s takovými psychickými stavy, kde pomůže jen odborná pomoc. Za svůj život jsem se však více, než s nemocnými lidmi setkala se ztroskotanci z vlastní vůle. Nikdo a nic je nepohnulo ke změně.
Vždy volili tu snadnou, pohodlnou cestu a za neúspěch mohli ti druzí. Nikdo jim nebyl schopný vysvětlit, že vše je jejich režie a to, zda žijí tragédii, nebo komedii je jen jejich rozhodnutí.
Mějte se moc hezky a šťastně. Jste soucitná duše.
Dobrý večer,
přečetla jsem Vaši Štastnou knihu a dovolte mi za ni poděkovat! Snad na každé druhé stránce jsem si říkala – to není možné, to snad píšu já!! 🙂 Mluvila jste mi z duše … nejste narozená ve znamení panny jako já? 🙂
Ještě jednou díky a přeji krásné dny
Monika
Myslím, že poslední leta jsem také ŠŤASTNÁ. Ne, že bych před tím šťastná nebyla, ale naučila jsem se žít. Dnes ráno jako obvykle jsem se probudila s úsměvem na tváři, Přes okno se na mně usmívalo vycházející sluníčko a já začala žít další den. A pak jsem cítila něco jako šimrání v oblasti solar plexu, zakopla jsem o pohozenou kabelu v kuchyni na zemi, pozhasínala rozsvícená světla v předsíni a obýváku, posbírala rozházené cibulové slupky z kuchyňského stolu a zařvala do dveří zavřené koupelny Něco se ti pálí…. Pak nádech, výdech a nevím proč právě v tak časově nevhodné chvíli jsem vzala do ruky včera půjčenou knihu, aspoň kousek. Pouze 10 stran a už jsem se nepřestala usmívat, co usmívat, chvílemi řvát smíchy. I teď, vybavuji si ty směšné věty a říkám si, přece nemám duchovní dvojnici. Přece nemůže nikdo jiný vnímat vše tak, jak to vidím já. Ne, nejsem zorientovaná, vím a nechci si to rovněž připustit, že tvořím zcela jistě součást lidského celku a zapadám přesně do vzorce ŽENA. Ale protože mi Šťastná kniha prozradila, že existuje i Šťastný blog, chci poděkovat, tak jak se jen dá poděkovat psaným slovem za chvíle, které mě čekají při čtení té knihy, aby mi potvrdily a připomněly, že i přes všechno to, co zrovna nechci, aby přicházelo, je život nádherný, krásný, radostný, šťastný a jedinečný. Díky moc, Báro, že jste se dotkla mého života. A všechno dobré…
Krásný večer Báro,
čtu Vaši knihu „Dobrá tak akorát“ a některé stránky projíždím znova třeba pětkrát. Čtu ji tedy o mnoho déle, než bych četla nějakou normální. V metru se díky knize směji i nahlas a už mi nevadí, když se na mě lidé dívají jako na blázna 🙂 Myslím, že hodně čtenářek se v knize „vidí“ a pobaví je, když o tom čtou od někoho jiného. Stejně tak i já, proto děkuji, že jste takovou knihu napsala. Každé ráno mě nabíjí při cestě do práce a dělá mi rána příjemnější.
Dobrý večer Báro,
¨tak jsem začala číst Vaši knihu Dobrá tak akorát, je to legrace, o tom, že jste nenašla v sobě bohyni, já taky ne, ani hospodyňku a tak dále. My máme uklizeno dost, ale můj muž není spokojený nikdy…sám roznáší věci po bytě, má svoje výmluvy proto. A malá je sice holčička, ale taky nemá uklizeno v pokojíčku. Smála jsem se hodně. Líbí se mi to.
Jste velice dobrá :)))
Dobrý den,
měla by jste čas a chuť přijít k nám do Montessori školy na chvíli na noc s Andrsenem 27.3.?
Předem děkuji za odpověď a přeji krásný večer 😊
Srdečně zdraví Radana
Mila Baro, v loni se mi dostaly do ruky pri navsteve Ceske Republiky vase 3 knizky a s potesenim jsem si je hned precetla! Gratuluji ! Velice hezky napsane! Ziji uz 33 roku v Kanade -do 22 let jsem zila c Cechach a knizky mi velice hezky pripomnely mladi! Ted je dokonce cte i manzel!!