Chcete sledovat své štěstí pomocí SMS nebo e-mailu?
Představte si elektronický deníček, do kterého budete několikrát denně zaznamenávat své měnící se nálady a pocity. Nemusíte se o nic starat: jen každých několik hodin odpovíte na textovku (nebo na mail) s otázkou, jak se právě cítíte. A zodpovíte několik doplňujících otázek typu: jak jste se dnes vyspali? Kdy jste naposledy jedli? S kolika lidmi teď právě mluvíte? Je pro vás důležité, co teď právě děláte? Myslíte přitom na něco jiného? Za pár týdnů potom dostanete kompletní zprávu se spoustou grafů, mapující váš měnící se pocit štěstí.
Přesně to nabízí projekt Track your happiness, díky němuž můžete sledovat své nálady pomocí iPhonu nebo e-mailu.
K čemu je to dobré? Zjistíte třeba, že jste nejšťastnější, když se pořádně vyspíte. Anebo že nejhůř z celého dne se cítíte cestou do práce. Anebo že nevíc vás těší povídat si se 2-3 lidmi. Zkrátka spoustu věcí, které o sobě samozřejmě dávno víte (nebo možná taky ne), ale rozhodně je zajímavé vidět je přehledně uspořádané v tabulkách a grafech.
Já jsem se přihlásila před týdnem. Odpovídám pomocí e-mailu – což znamená, že k vyplňování minidotazníků se skoro vždycky dostanu se zpožděním, ale myslím, že to nijak zásadně nevadí (stačí se rozpomenout na své pocity ve chvíli, kdy byl mail doručen). Sledování pomocí SMS by možná bylo praktičtější, ale nevlastním iPhone, pro který byla aplikace navržena, a taky jsem si nebyla jistá, na kolik by mě přišlo několikrát denně esemeskovat do zahraničí.
Už teď jsem zvědavá na výsledky!
Tedy já bych byl nešťastný už z toho odpovídání na dotěrné otázky. Nemluvě o tom, že čím méně SMS a emailů, tím více má člověk času na to být šťastný.
Přesně na to jsem při čtení myslela
A proč ne. Třeba se člověk dozví něco, co by dlouze zjišťoval na sezeních u psychologa. Navíc, taková každodenní rekapitulace pocitů, k níž by se jinak běžně člověk nedonutil, může sama o sobě pomoci nám leccos si uvědomit.
Mně osobně ty tři maily denně až tak neobtěžují – a některé dílčí výsledky, které jsem zatím viděla, jsou fakt zábavné. Třeba graf podle jednotlivých prostředí, ze kterého je zřejmé, že nejšťastnější jsem v parku a “nejnešťastnější” na tramvajové zastávce nebo v metru. Naprostá pravda
Samozřejmě, jak už jsem psala, těžko se o sobě dozvíte něco úplně převratného, o čem jste neměli tušení. Ale je pěkné vidět to takhle přehledně sepsané 
.
Ne, tak tohle opravdu ne!
To si raději přečtu třeba:
Můj bratr dooral a vypřáh’ koně.
A jak se stmívá,
věrnému druhu hlavu do hřívy položil tiše
a zaposlouchal se, co mluví kraj…
jeden majl navíc? co na tom záleží,že?
jen co jsem si pročetl svůj internetový deníček a získal dojem,že je dosti smutný, hned jsem se zaregistroval.díky.